Tsewang Norbu – známý tibetský zpěvák, se na konci února zapálil před ikonickým palácem Potala ve Lhasse. Na následky popálenin zemřel 25. února v nemocnici, kam byl převezen.
Zpěvák Tsewang Norbu se narodil ve městě Nagchu 9. října 1996, v den upálení mu bylo 25 let. Vystudoval Tibetskou univerzitu ve Lhase. Byl ženatý a měl jedno dítě. Jeho otec je učitelem v Nagchu City Performance Arts Troupe a patří mezi nejlepší hudebníky a skladatele na národní úrovni. Matka je slavná zpěvačka Sonam Wangmo.
Datum a místo smrti mladého muže nebylo možné bezprostředně potvrdit. RFA (Radio Free Asia) nemohlo zastihnout jeho rodinu a příbuzné ve Lhase. Norbuova matka, Sonam Wangmo, je také v Číně známá umělkyně, uvedl exilový zdroj.
Sekce komentářů na Norbuových účtech na sociálních sítích byla deaktivována kvůli hojnému přílivu kondolenčních zpráv, zatímco mnoho jeho písní je nyní odstraněno z mnoha čínských hudebních aplikací, uvedl zdroj.
Zpěvák a skladatel moderních, etnických, populárních a tradičních písní Norbu vydal písně „Tsampa“, „Dress Up“ a „Except You“ mezi mnoha, které byly populární mezi tibetskou komunitou doma i v zahraničí.
Po Norbuově smrti je potvrzeno, že se 158 Tibeťanů od roku 2009 zapálilo na protest proti čínské nadvládě v tibetských oblastech a dalších osm si vzalo život v Nepálu a Indii.
Předchozí zpráva o sebeupálení se týkala 26letého muže jménem Shurmo, který se zapálil v září 2015 v okrese Nagchu v Tibetské autonomní oblasti (Čína, Naqu). Jeho smrt byla potvrzena teprve v lednu loňského roku.
K pátečnímu sebeupálení došlo v době před 10. březnem výročí povstání v roce 1959, známého jako Den tibetského národního povstání, tedy období, kdy čínská vláda obvykle zpřísňuje kontrolu a dohled.
Špičkové technologie telefonické a online komunikace v tibetských oblastech často brání tomu, aby se zprávy o tibetských protestech a zatýkání dostaly do vnějšího světa.
Tibetský exilový duchovní vůdce dalajlama je haněn čínskými vůdci jako separatista se záměrem rozdělit Tibet, který byl napaden a začleněn do Číny násilím v roce 1950, z kontroly Pekingu.
Sám dalajlama říká pouze to, že usiluje o větší autonomii pro Tibet jako součást Číny, i když se zaručenou ochranou tibetského jazyka, kultury a náboženství.
Čínské úřady udržují region pevně pod kontrolou, omezují Tibeťanům politické aktivity a pokojné vyjadřování etnické a náboženské identity a vystavují Tibeťany pronásledování, mučení, věznění a mimosoudním popravám.