Dnes jsme měli naplánovaný přejezd Kaza – Keylong, ale vydatný déšť někde urval kus cesty, tak se nám plány trochu změnily.
Pema the boss za celý den nesundal telefon z ucha, ptal se každého řidiče, který kolem nás projel a stejně se pokaždé dozvěděl něco jiného😀. Všude stejné:).
Každopádně v 10 jsme vyrazili z Kazy, ještě jednou se alespoň na dálku rozloučili z Kowangem a Ki a po 2 hodinkách indických hitů na plné pecky (Eckhart nebo playlist Relax bude příště Katuš😀) jsme dojeli do Lossaru. Tam už pro jistotu nefungovala ani mobilní síť. No nic, když nevíš coby, dobře se najez žejo. Jsme opravdu vtipná parta, vždycky si řekneme, že si dáme něco malého a skončíme s plným stolem jídla😀. Vážně jsem se před Indií těšila na velmi lehkou skoro dietní stravu? Jak naivní!!😀
Cesta do Keylongu bude otevřená zítra ve 14 nejdříve. Tak se posunem aspoň kousek, kam to jde a jedeme stanovat do Chandratalu. Je tu zima. Tak 5-8 stupňů. A fouká, hodně. Jana a Martin jsou dokonale přizpůsobeni 40ti stupňovým vedrům, nikoliv tomuto😀. Navlíkají na sebe všechno, co mají. Já znova děkuju své horké krvi, zimu snáším rozhodně lépe, než čtyřicítky. Každopádně zima nezima, jsme uprostřed překrásných 6ti tisícových štítů hor, není tu signál a nemusíme dělat nic. Jen se kochat a odpočinout si.
A přesně toto jsme po malé procházce provedli. Čistokrevný odpočinek, který jsme tak potřebovali. A i Eckhart a playlist Relax byl🙏. Spát jsme šli asi v 8.
Je tu zima, ale nádherně. Dobrou noc🌙.
