Radim za svůj život přečetl stovky knih. A byla by škoda, kdyby si to nechal pro sebe. Každý měsíc Vám přineseme jeden jeho tip. Některé knihy najdete i na našem eshopu, jiné je třeba sehnat jinde, ale všechny stojí za to přečíst. Dnes o dalším kousku Davida Michieho ze série Dalajlamova kočka – Probuď v sobě kotě.
David Michie – Probuď v sobě kotě
Ocitneme se opět v Dharamsale, kde pobývá mezi mnichy Jeho Svatost dalajlama se svými dvěma tajemníky Tenzinem a Oliverem a kočkou Sněžnou lvicí, která nám nechá nahlédnout nejen do jejich běžného života v klášteře Namgjal.
Napínavý děj se tentokrát točí kolem malíře Christophera, který se před svou smrtí, na radu dalajlamy, pokouší namalovat obraz Buddhy Amitábhy. Tento Buddha nekonečného světla vytvořil z velikého soucitu čistý prostor pro ty, kdo se touží vymanit ze samsáry. Tato čistá země představuje určitý stav, který je nám dostupný, i když je naše mysl ještě zabarvena karmou. Musíme se jenom naučit jeho mantru. Je hezká a krátká: Óm Amitábha hrí.
Autorovi se zároveň povedlo citlivě vložit do textu mnohé z učení buddhismu:
„Chybí ti sebepřijetí,“ Franc šel tvrdě přímo k věci, ale ve tváři se mu zračil, velký soucit. „Vymyslela sis o sobě negativní příběhy, a opakovala sis je tak často, až sis přestala uvědomovat, že to jsou jenom smyšlenky a pouhé názory. Staly se pro tebe skutečností, faktem.“
„Takže ty říkáš, že moje Já je jenom dočasná představa?“ Franc přikývl. „V konečném důsledku je to jenom nereálná smyšlenka.“
„Jak nesmírně osvobozující je, když jsme schopni obsáhnout objektivní pravdu o Já, které obvykle tak tvrdě kritizujeme a odsuzujeme, a uvědomíme si naplno, že to není nic jiného než představa, smyšlenka ještě méně závažná než poletující peříčko unášené větrem.“
