Dikit Dolma

„Tashi Delek,

jmenuji se Dikit Dolma, pocházím z malé vesnice Lalung v odlehlé oblasti Lahaul, Spiti. Můj život začal těžkými zkouškami. Když mi byly pouhé 4 roky, zemřela mi maminka. O dva roky později odešel i můj otec, takže jsme zůstali sami – já, dva starší bratři a mladší sestra. Byli jsme ještě děti, ale život nás nutil rychle dospět. Bratři převzali zodpovědnost za nás všechny a na malém kousku půdy, který jsme měli, jsme se snažili vydělat si na živobytí.

Byly to tvrdé roky plné nedostatku. Nikdy jsem neměla příležitost chodit do školy, protože naši bratři si nemohli dovolit zaplatit mé vzdělání. Přesto jsem vždy cítila hlubokou touhu vést prostý život buddhistické mnišky. Chtěla jsem nalézt klid v modlitbě a studiu, a v srdci jsem věděla, že to je má cesta. Když jsem však poprvé chtěla vstoupit do kláštera, nebylo tam místo a já musela zůstat doma.

Věděla jsem, že finanční situace mých bratrů mi neumožní odcestovat do jiného kláštera mimo Spiti, a tak jsem čekala. Teprve v 16 letech se mé sny začaly naplňovat. Konečně jsem mohla vstoupit do kláštera Sherab Choling a stát se mniškou. Tento okamžik pro mě znamenal obrovskou úlevu a naději. Začala jsem studovat buddhistickou filosofii, ale protože jsem nikdy nechodila do školy, učím se nyní také angličtinu a tibetštinu. Tyto předměty jsou pro mě těžké, ale každý den se snažím zlepšovat.

Jsem nesmírně vděčná, že jsem dostala příležitost žít jako mniška. Cítím klid a radost, že mohu studovat a prohlubovat své znalosti. Moje srdce je plné touhy dále se učit a rozvíjet. Mým snem je, že až dokončím svá studia, budu moci pomáhat dětem, které také ztratily rodiče. Cítím jejich bolest, protože jsem ji sama zažila. Ráda bych jim nabídla lásku a vedení, aby mohly najít svůj vlastní klid a cestu, tak jako jsem ji našla já.

Přestože cesta nebyla jednoduchá, vím, že vše, čím jsem prošla, mě posílilo. A díky tomu mám dnes šanci pomáhat druhým.“