Pravidelná podpora libovolnou částkou to je ProTibet Rodina. Okamžitá pomoc, která má přímý dopad, dle situace.
Sociální zodpovědnost firem může směřovat k rozvojové spolupráci, která zlepšuje životy.
Dobrovolnictví nebo studentské stáže jsou skvělou příležitostí pro studenty a velkou podporou pro projekty!
Podpořit naši činnost můžete mnoha způsoby. Každá pomoc se počítá, dohromady máme velký dopad!
SMS ve tvaru DMS TRV PROTIBET 30/60/90 na číslo 87 777 pomůže tibetským dětem.
Zapojte se do našich aktivit na školách a pro veřejnost v ČR. Pozvěte nás!
Festival ProTibet je každoroční rozsáhlá kulturní aktivita pro českou veřejnost.
E-shop a Tsampa
Ředitelka Jana navštívila v létě 2023 Indii po patnácté. Nová koordinátorka adopce Zuzka letí do Indie poprvé. Navštíví polovinu našich projektů, během tří týdnů. Nápomocen jim bude dlouholetý podporovatel a kamarád a Martin, který pomůže s dokumentací a fotografiemi.
Cesta je většinou velmi náročná a intenzivní. Výsledky z putování se Vám pokusíme zprostředkovat v průběhu následujících týdnů.
- Příjezd do monzunové Dharamsaly
Po 12 hodinách cesty jsme dorazili do Dharamsaly. Na bolest zad, nateklé nohy a únavu jsme byli připravení, překvapením však byl náš řidič autobusu, který moc rád, vytrvale a často v průběhu celé noci troubil.
V Dharamsale nás vyzvedl mnich Tsering z kláštera Namgyal a ubytoval nás v klášterní škole. Je období monzunů. Tibeťané tráví čas korou – obcházením hlavního chrámu vedle dalajlámova sídla a naplňují prostor modlitbami a mantrami.
My se připravujeme na zítřejší schůzky na třech odděleních tibetské exilové vlády. V podvečer se vyjasnilo a zapadající slunce prohloubilo posvátnou atmosféru, kterou vám všem posíláme.
- Setkání s ministry Tibetské exilové vlády
Den nabitý k prasknutí jsme zahájili v prostorách Tibetské exilové vlády na ministerstvu zdravotnictví, pokračovali na ministerstvu vnitra, ministerstvu náboženství a kultury a končili na ministerstvu zahraničí. Tibeťané nás provedli jednotlivými odděleními, probrali jsme naše stávající aktivity a domů vezeme spoustu námětů a inspirace na nové projekty. Všechna setkání byla velmi přátelská, podnětná a obohacující.
Odpoledne jsme strávili čas s podporovanými seniory z Čhauntry, kteří jsou dočasně přemístění do Dharamsaly kvůli rekonstrukci jejich domova. Setkání bylo velmi silné a dojemné. Každé takovéto setkání je pro nás velkým připomenutím pokory a skromnosti.
- Děti v exilové vesnici TCV a Namgyal Tantric Colleague
Setkání s vedením Tibetan Children’s Village (TCV) bylo vřelé a moc milé. Prošli jsme si třídy, domečky a prostory školy, potkali se se všemi podporovanými dětmi a jejich adoptivními maminkami. Jsou to hrdinky, protože se bez odpočinku laskavě starají o 20-25 dětí. Naprosto nadšení jsme byli z programů, které TCV připravuje pro studenty. Organizace SFT (Students for Free Tibet) dnes přivedla významné tibetské osobnosti, se kterými studenti diskutovali v debatních kroužcích. Jednalo se o odborníky z oblasti ekologie, umělce, bývalé politické vězně, herce v tibetské opeře, zpěváky a další.
Druhý úžasný projekt je měsíční letní kemp v TCV pro tibetské studenty narozené v Evropě a Americe. Prohlubují si zde znalost tibetštiny, učí se tibetské tance, zpěvy i hraní na tradiční nástroje. A také tibetskou operu. Tu právě procvičovali na nádvoří a my jsme z nich nemohli spustit oči. Pan učitel poznamenal, že na západě mladí Tibeťané často ztrácí své kořeny a toto je cesta, jak je motivovat a inspirovat.
Cestou zpět jsme v Dalajlamově chrámu zapálili desítky máslových lampiček za všechny dárce MOSTu ProTibet.
A na závěr dne se potkali s našimi podporovanými mnichy v klášteře Namgyal Monastery school. Příjemně jsme si s nimi popovídali o jejich životě v klášteře a denním programu, který je velmi nabitý.
- Sarah aneb vyšší vzdělávání mladých Tibeťanů a Norbulingka
Vstáváme brzy. Čeká nás snídaně s mnichy. Je to celkem výzva, neboť máme stále „český“ biologický čas, kdy máte 3 hodiny ráno. My jíme tibetský chleba, vajíčko natvrdo a slaný máslový čaj. Mniši naopak zkouší naši čokoládovou Tsampu Pemu.
Dnešek přinesl mnoho nových setkání, informací a námětů k další práci. Pět intenzivních hodin trávíme v College for Higher Tibetan Studies v Sarah v Dharamsale. Zjišťujeme, že se jedná o velmi důležitou instituci přispívající významně k zachování tibetského jazyka a kultury. Je horko a nám tečou potůčky potu po zádech. Snažíme se zjistit co nejvíce informací a domů neseme náměty na nové projekty.
Odpoledne navštěvuje Norbulinku, kde se zachovává tradiční tibetské umění od malby thanek, přes šití a řezbářství až po výrobu kvalitních moderních předmětů v tradičním stylu. Prostředí v Norbulince evokuje ráj na zemi. Nádherné zahrady s jezírky a potůčky, prostředí plné modlitebních praporků, malovaných MANI kamenů a nádherné architektury.
- Health department a tibetské muzeum
Ráno jsme stihli za sucha obejít velkou kor-wa (okruh) kolem Dalajlámova chrámu, kterou každý den obchází stovky Tibeťanů a to včetně našich mnichů i seniorů. Před jejich výkonem smekáme! My jsme měli mnoho zastávek na vydýchání, při kterých nás babičky s hůlkami hbitě předbíhaly a stoupaly do prudkého kopce.
Do odpoledne pak trávíme čas před počítačem, třídíme fotky, popisujeme portréty a kompletujeme nasbíraný materiál z předešlých dní.
Následně jedeme ještě na krátkou schůzku na Ministerstvo zdravotnictví, kde na nás čeká paní Pema. Hned vedle pak navštěvujeme The Tibet Museum , které by si zasloužilo celodenní prohlídku. Je úžasné a vřele ho všem doporučujeme! Věříme, že se nám v budoucnu podaří navázat spolupráci, aby se takto krásně zpracované informace mohly šířit i Evropou.
- Pobočky TCV a senioři v Chauntra
Tak dnešek prohlašujeme zatím nejnáročnějším dnem letošní Indie (to snad překonají jen nomádi v 5 tisících metrech, na které se samozřejmě těšíme). Ráno se loučíme a vyrážíme na cestu. První zastávka je po hodině kličkování v TVC Gopalpur. Máme tady jen pár dětí, ale zajímá nás, jak žijí. Prostředí je nádherné! Vesnička je posazená mezi čajovými plantážemi, v nádherné přírodě v borovicovém lese. Místní život narušují jen agresivní opice a vlhké horko, klesáme totiž do údolí. Procházíme vesničku, fotíme děti, přebíráme dopisy pro dárce a jedeme dál.
O dvě hodiny později vjíždíme do brány TVC Sudža. Potkáváme pana ředitele, procházíme celou další vesničku, potkáváme děti, přebíráme dopisy, zjišťujeme informace, začíná pršet a my začínáme být unavení. Je horko a vlhko. A my jedeme dále. Do Čhauntry, kde podporujeme seniory. Setkáváme se s vedením celé této tibetské osady a seznamujeme se s jejich historií. Velice děkují všem dárcům za podporu. V době covidu jsme právě tady velmi pomohli a zachránili nemálo životů.
Monzuny i naše únava z intenzivních setkání a celodenního soustředění nabírají na síle. Jdeme navštívit seniory žijící v nuzných obydlích roztroušených po vesnici. Kousek od nás udeřil do země blesk. Prší tak intenzivně, jako bychom byli ve sprše, nohy máme od bláta, deštník nepomáhá. Potkáváme lidi žijící v takových podmínkách, ve kterých bychom my nepřežili ani týden. Přesto bez společné pomoci by na tom byli ještě hůř. Je to velmi intenzivní.
Je večer, přijíždíme k našemu ubytování. Martinův kufr na střeše auta nasákl monzunovým deštěm přes díru v horním víku, teď má všechno promočené oblečení rozvěšené po pokoji. Bolí nás hlava a tento příspěvek je poslední věc, na kterou jsme sesbírali energii. Sedíme na balkoně a přes déšť koukáme na nádherný buddhistický chrám. Děkujeme, že nás podporujete. A hlavně všechny děti i seniory, které tady potkáváme. Jejich vděčnost je nekonečná a těžko se dá plně přenést.
- Chauntra a odjezd na letiště
Probouzíme se do horkého slunečného rána. Z okna vidíme sousední klášter, čhorteny a nádhernou MANI zídku, do jejíž opravy se zapojují místní Tibeťané. Hodinu a půl čekáme na snídani, zdejší personál je zbrusu indický a stresem zápaďáků, kteří spěchají, se vůbec nenechá znepokojovat.
Venku už na nás čeká paní Rinzin, rychle dojídáme a jdeme společně dokončit práci, kterou jsme včera kvůli monzunům a únavě nestihli. Potkáváme dvě babičky zapojené do adopce.
Sjíždíme ještě dolů do Čhauntry překontrolovat kompletní rekonstrukci Domova seniorů. Ti jsou nyní přestěhování do Dharamsaly, potkali jsme je před pár dny. Tibetská vláda získala peníze na přestavbu, což je skvělé! Babičkám a dědečkům se sice nechtělo odcházet, ale stará budova už byla zdraví nebezpečná, všude zatékalo a velmi se tu dařilo plísním. Za půl roku by se měli vrátit do úplně nového prostoru.
Je odpoledne a jdeme se před cestou najíst. Počasí se mění a během deseti minut stihne horké slunce zakrýt monzunový mrak, který na zem spouští proudy deště. A ten neustává. Po hodině se mění chodníky v potoky a cesta v řeku. Síla tohoto živlu je fascinující! Zastavujeme rikšu, aby nás odvezla do hotelu. Nasedání není jednoduché, noříme nohy do proudu, který teče po cestě, voda nám sahá nad kotníky. Stačí 5 sekund a člověk je úplně mokrý. To je intenzita!
Déšť odešel stejně rychle a nečekaně, jako přišel. Cestou na autobusové nádraží už zase svítí slunce. Loučíme se s těmito malebnými zelenými horami a v pět hodin odpoledne nasedáme do autobusu směr Dillí.
Teď už je večer, kličkujeme indickou tmou a o centimetry míjíme všudypřítomné krávy a často i protijedoucí auta. Modlíme se, abychom v pořádku dorazili zítra ráno do Dillí a stihli letadlo do Ladakhu.
- Doma v Ladakhu
Do Dillí jsme dorazili bez nehody v šest ráno. Řidič tentokrát troubil daleko méně, ovšem jel do zatáček tak rychle, že zvraceli i místní.
A my stíháme letadlo do Ladakhu. Letíme domů.
Na letišti nás čeká náš velmi dobrý přítel mnich Čhamba z kláštera Thiksey, se kterým se známe už neuvěřitelných 17 let. Čhamba byl už třikrát v Česku, v roce 2006 tvořil s dalšími mnichy pískovou mandalu a v dalších letech měl povídání v mnoha městech Čech i Moravy. A pokaždé, když přijedeme do Ladakhu, se o nás stará a se vším nám pomáhá.
Jsme v 3,5 tisících metrech nad mořem, takže nastává aklimatizační proces, houpe se nám žaludek a bolí hlava. Tímto se dnes loučíme a jdeme spát.
- Aklimatizace a setkání s Karmalou
Aklimatizace pokračuje. Žaludek už se houpe méně a hlava už taky skoro nebolí. Vytahujeme počítač v nejkrásnější kanceláři světa – na nádvoří v Tikse – a vyřizujeme mejly, plánujeme setkání se seniory a kontrolujeme tabulky podpořených lidí.
Odpoledne jsme pozváni na brzkou večeři s naším dlouholetým přítelem a spolupracovníkem Gyen Karmalou. Známe se už od roku 2008 a Karmala každoročně zastřešuje náš projekt Winter tuition – zimní vzdělávání pro nomádské děti. A také nám pomáhá s organizací věcí v Ladakhu. Plánujeme návštěvu nomádů, kam se společně vydáme už tento pátek, hurá.
Zítra nás čeká nabitý den, na který budeme určitě dlouho vzpomínat! Začne totiž velkým překvapením! A to vám prozradíme zítra.
- Setkání s Dalajlamou
Za námi je výjimečný den, který si dlouho poneseme v našich srdcích. Měli jsme možnost se osobně setkat s e 14. Dalajlámou a pozdravit ho od všech dárců a přátel MOSTu ProTibet. Jelikož naše prožitky jsou nepředatelné, rozhodli jsme s Vámi sdílet jeho poselství. Pro cizince si vyhradil delší čas než pár sekund a my tak měli možnost bezprostředně nasávat Jeho moudrost.
Všichni jsme jedna rodina. Co to znamená? Není rozdíl mezi věřícím či nevěřícím, bohatým a chudým, slavným nebo bezejmenným. Na všechny z nás svítí stejné slunce, dýcháme stejný vzduch, pijeme stejnou vodu a chodíme po stejné zemi. Jediný rozdíl je v naší mysli. Proto bychom se o naší mysl měli starat a trénovat ji. Příliš mnoho vzdělávání je zaměřeno na vnější svět a málo se věnujeme rozvíjení vnitřních kvalit, které přináší prospěch nám i ostatním. Tělo zůstává jen na jeden život a pak se rozpadne, kdežto mysl pokračuje dál. To co rozvíjíme v tomto životě, na to navazujeme v dalším. Proto je velmi důležité se zaměřovat na soucit a milující laskavost. A to bez ohledu na to, zda jsme věřící či nevěřící.
Jakmile si uvědomíme, že jsme opravdu jedna rodina, nebudeme chtít spolu válčit, ale budeme chtít spolupracovat.
Po tomto nádherném setkání nás čeká několik hodin intenzivní práce s kanceláří exilové vlády, diskuze a setkávání se staříčky a chudými rodinami z exilových kempů 6, 7, 8 a 9. Vracíme se téměř za tmy a v Thikse neustále vypadává proud.
- Staříci v exilových kempech a CRO
Posílení vlnou požehnané energie a motivace se vrháme rovnou do práce!
S Tashim z exilové vlády postupně navštěvujeme nové staříčky i rodiny, které se ocitly na pokraji přežití, fotíme a sepisujeme jejich životní příběhy, abychom je mohli zařadit do adopce.
Paní Dolma, která má 72 let, není doma. Chodí po vesnici a sbírá plastový odpad, který prodává na recyklaci. Je to její jediný příjem a rodinu, která by jí pomohla, nemá. Paní Tsering má 27 let a 4 děti, její manžel nedávno zemřel. Žije jako nomádka a bez manžela není schopná uživit sebe a své děti. Paní Bumket má 82 let, nemá děti, manžel zemřel a ona nemá žádný příjem. Je nemocná a není už schopná pracovat.
Tyto a další podobné příběhy posloucháme celé dopoledne vědomi si toho, že i malý příspěvek může zcela změnit jejich životy. A přesně o to se budeme snažit.
A také potkáváme naše milé staříčky, kteří jsou v adopci už dlouhé roky. Setkání to jsou milá a dojemná. Jejich situace už je díky dárcům stabilizovaná. Celý večer pak přetahujeme fotky, třídíme a popisujeme až do úplné tmy.
- Administrativa a příprava k nomádům
Dnešní ráno začínáme výšlapem nahoru do kláštera Tikse, kde nás čeká výborná snídaně připravená našim dlouholetým kamarádem Chamba Norfail u něj v tašaku. Z jeho domečku jsou nádherné výhledy na celé údolí a dech beroucí vrcholy hor. Po snídani se snažíme pracovat na počítači, který se rozhodl v této nadmořské výšce stávkovat a každý úkon mu trvá déle, než je uvěřitelné.
Odpoledne bylo ale plné nečekaných a krásných setkání. Potkali jsme Thubtena Wangchena z Barcelony, který v roce 2016 přednášel v Ostravě na našem Festivalu ProTibet a další známé tváře nejen mnichů, s kterými si užíváme opětovné shledání.
Před západem slunce se jdeme odreagovat na okruh kolem kláštera a navštívit překrásné chrámy. Nyní se už balíme na ranní odjezd za nomády a modlíme se, ať nás alespoň dnes nechají místní uštěkané smečky psů vyspat. Z minulých let totiž víme, že spaní v nadmořské výšce u nomádů není žádná sranda, tak nám prosím držte palce, ať to zvládneme.
- Posvátný prostor a ticho u nomádů
Jak shrnout poslední dva dny u nomádů? Intenzivní, nádherné a extrémně obtížné! Nadmořská výška 4 400 m, 16 hodin v džípu po horské klikatící se silnici, budíček v pět ráno, málo kyslíku, hodně prachu a spalující slunce. Ale neskutečné příběhy lidí, kteří žijí v těchto drsných podmínkách, nádherné hory hrající barvami, nesmírný klid a prostornost.
Potkáváme seniory, které máme v projektu Adopce už dlouho a nomády, kteří díky projektu Koza ProTibet mohou pokračovat ve svém tradičním životě. Setkáváme se ale i s novými lidmi, kteří patří mezi nejchudší v celé tibetské komunitě. Dokumentujeme jejích životní příběhy, abychom je mohli zařadit do dárcovství.
Dětem ve školách ve všech nomádských osadách, které navštěvujeme, rozdáváme banány. Ty tady k sehnání nejsou. My na oplátku dostáváme k obědu čočku s rýží, tak jako všechny děti.
Spíme v malém domečku na tvrdých postelích ve škole v Nyomě. Před spaním vybíráme broučky a další hmyz, který nám pobíhá pod matrací. Sedíme venku před dveřmi a v tichu koukáme na nebe, které protíná mléčná dráha a kolem září milióny hvězd. Ve vesmírném rozjímání nás vyrušují blížící se štěkající psi, kteří utichnou až ráno.
To už ale my vyrážíme do Henle, největší tibetské nomádské osady v indickém Himálaji. Jsme plní nedočkavosti, Henle bylo totiž do minulého roku zcela nepřístupné turistům. Leží velmi blízko hranic s Tibetem. Nocovat se zde ale stále nemůže. Místo je známé také díky nejvýše položené astronomické observatoři na světě.
Potkáváme se s Tibeťany v obydlích i s dětmi ve škole. Náš kamarád Karma la vzpomíná na své dětství, kdy celá oblast byla plná políček s ječmenem. Teď je většina oblasti suchá a vyprahlá. Je to výsledek klimatických změn, které ve světě probíhají.
Přesto je toto místo magické a nádherné, duch zdejší krajiny má obrovskou sílu, cítíme velkou posvátnost.
- Diskit, povolenky a administrace
Den plný organizace a stěhování je za námi. Přesunujeme se z Thikse do Lehu autobusem narvaným k prasknutí, doděláváme seznamy a popisujeme fotky staříčků. Vyzvedáváme na letišti našeho nového indického dobrovolníka, kterého jsme poznali v Dharamsale. Bude nám pomáhat fotit a točit videjka. Svou klidnou a pozitivní energií do našeho týmu skvěle zapadá
Leh a vůbec celý Ladakh prochází velkým rozvojem. Všude se staví a buduje, přibývá aut i lidí. Pamatuji si toto místo před 21 lety, poklidné, s malými tibetskými restauracemi a prašnými cestami, bez internetu a cappuccina. Teď je to úplně jiný svět. Moc si přeji, aby se s tímto rozvojem neztratil magický a posvátný duch, který v těchto horách i lidech vždycky přebýval.
Také se už připravujeme na zítřejší cestu do kláštera Diskit v údolí Nubra. Shánění auta, které nás má zítra převést přes nejvyšší sjízdné sedlo světa (jak se Khardung-la chlubí), trvá přes dvě hodiny. Ani jsme se nenadáli a je večer. Brzy ráno vyrážíme, tak jdeme spát.
- Starý dobrý krásný Diskit
Je šest ráno, řidič čeká a my vyrážíme přes sedlo Khardung-la do údolí Nubra. Cestou dolů zastavujeme na čaj s mlékem a placku ke snídani. V žabkách nám mrznou nohy a nad hlavou poletuje sníh. Cesta ale ubíhá rychle a za 4 hodiny jsme v klášteře Diskit – dávno jsou pryč ty časy, kdy se tady jezdilo 11 hodin autobusem.
Ve škole nás už čekají děti i učitelé, mezi nimi i náš dlouholetý kamarád Lama Phuntsok, kterého známe už 17 let. Po zimě není ani památka, slunce opět intenzivně pálí.
Máme to tu rádi a s mnichy se cítíme jako doma. Ve škole je pouze 11 dětí, místní rodiny už mají méně potomků a místo kláštera je posílají do dobrých škol. Proto malých mnichů ubývá.
Odpoledne jdeme s dětmi kor-wa (okruh) kolem kláštera. Společně navštěvujeme také všechny chrámy, některé z nich jsou 600 let staré. Prohlížíme si je za zvuků bubnů a modliteb mnichů, které probíhají celé dny. Máme štěstí, protože se právě odehrává Rituál mandaly, která už je vytvořená a za pár dnů ji čeká obřadní rozmetání.
Se zapadajícím sluncem klesáme z kláštera dolů do školy a kocháme se dech beroucími výhledy do údolí.
Zapojujeme se do přípravy večeře a spolu s mnichy plníme taštičky momo zeleninovou směsí. Jsou vynikající! Za úplné tmy pod hvězdným nebem jdeme do svých pokojů.
- Meditační domeček..
- Zpátky na začátek
a Otop pro seniory. Vše musí zařídit ještě před zimou.
Pomáhejte s námi
V Indii a Tibetu a zapojte se také v ČR!
Newsletter
