Přátelé, tak hádejte, jak moc jsme si emocionálně odpočinuly😉😀. Stačí jeden pokus, že. Samozřejmě vůbec. Ráno jsme vyrazily rozloučit se s mníšky z Kazy. Skoro jsme se v té roztomilosti utopily. Ptaly jsme se prcků, čím chtějí být, až dostudují. Od Thora po Dalajlamu úplně vším. Jeden špunt chce být Rinpočhe nebo řidič🙏😀. Jsou naprosto k sežrání.
Na oběd jsme se zastavily u mnišek v Kowangu. A to byla zase smršť. Moc nechápu, že mám furt, co brečet, ale dneska se neudržel vůbec nikdo. Já a Janča pobekáváme docela pravidelně, ale dnes už se přidal i Martin😀. Je opravdu nádherné a dojemné poslouchat, jak moc jsou Vám holky vděčné.
Pak jsme se ještě stavili seznámit se s Divií, to je úžasná osoba, která nám pomáhá v klášteře PIN. Jsme z ní nadšené. Původní plán byl jet za Divií sami, ale mnišky se odmítly rozloučit, skočily na korbu auta a jeli jsme všichni. Po cestě se zpívalo, smálo, bylo to krásné. Rodina, opravdu🙏.
Dnešním dnem se loučíme se Spiti. Láska jako hrom! Tolik neskutečných, silných zážitků v jednom týdnu. Tolik laskavosti, tolik surového dobra všude kolem. Normálně bych se na dva dny mačkání a natřásání v autě netěšila, ale dneska jo. Těším se na emocionální odpočinek, konečně🙏😀.
Kaza, Ki, Kowang, PIN doufáme a modlíme se, že jsme Vás neviděli naposledy🙏. Děkujeme!
Čas psů začal, pro nás to znamená sbalit, umýt, vydezinfikovat a dobrou noc🌙.
