Přátelé, tak dnešní den byl velkou lekcí neposuzování. Vyrazili jsme v 6 ráno z Keylongu a prvních dejme tomu 60km to šlo krásně. Zastavili jsme si na snídani, všichni veselí, paráda. Dalších 20 km taky krása a pak BUM. Přestalo nám fungovat auto. Prostě zdechlo a už nešlo nastartovat😀. Ve výšce necelých 5 000 m.n.m.😀. No nic, tak ho jdeme zkusit roztlačit, ne? Tato disciplína není mou silnou stránkou ani doma, natož tady, ale společnými silami se povedlo. Asi na 2 minuty😀.
Automechanik nejsme ani jeden, ze života s mou stařičkou Škodovkou mě pár závad napadlo, ale tady se k těmto věcem smí vyjadřovat pouze muži🤷♀️😀. Nic, tak jsme sedly na kámen, hezky jsme se usmívaly a pozorovaly, jak se u nás během dobrých 2 hodin vystřídal nespočet lidí. To je na téhle části světa krásné. Lidi jsou zvyklí si pomáhat🙏. Téměř každé auto zastavilo. Některé pokusy byly hodně zábavné, u některých nám tuhla krev v žilách. Třeba když se parta Izraelců v žabkách rozhodla tlačit ty 3 tuny do kopce. Uffff. Z těchto dvou hodin by se dal natočit sitcom. Tak vtipné, absurdní situace zažijete jenom tady.
Nakonec se objevil vojenský vůz s lanem, které nepřipomínalo obojek na kozu a Pemíčka i s nepojízdným autem odtáhnul do nejbližší vesnice. No vesnice😀. A my jsme se dali na stop. Zastavil nám velký Pandžábec s barevnou cisternou s benzínem. Hurá😀.
Ve vesničce jsme se seznámili s celou jeho partou, pro jistotu se rozhodli zůstat všichni spolu v jednom trucku a vyrazili jsme dál s tím, že Pemíkovi opraví auto a potkáme se někde po cestě nebo v Thikse. Pandžabi hity na plné pecky, natřásačka jak při ždímání prádla, náš milý pan řidič co půl hodiny žvýkal tabák a betelové oříšky, drbal se hřebenem na zádech, sledoval jakési seriály a vůbec dělal cokoliv jiného než držel volant na té nejšílenější cestě, kterou si umíme představit😀. Cesta do Spiti mi připadala celkem drsná. Toto bylo tak 5x drsnější😀.
No, vyjeli jsme opět asi do 4800 a šup. Sikhi kamarádovi před námi praskla pneumatika. Pánové se do opravy pustili veeelmi rozvážně, další dvě hodiny zpoždění😀. Nakonec si ještě udělali čajovotabákovou párty a my už jsme se pomalu smiřovali s faktem, že dneska v Thikse spát nebudeme. Pořád před námi bylo dobrých 180 km. A v noci, po tmě na této cestě? Děkujeme, to přenecháme jiným odvážlivcům😀.
Tak jsme se nechali vysadit v Pangu, zítra buď potkáme Pemíčka nebo sednem na autobus a naše 5ti denní snažení dostat se do Thikse bude za námi😉. Noční obloha v Pangu, když všechno zhasne je ještě 10x úžasnější než kempu 2 dny zpátky. Nádhera. Krajina kolem je jak z jiné planety. Hory tady tvoří chrámy s věžičkami. Vůbec nám to nevychází, jak bychom chtěli, ale to vůbec neznamená, že to není naprosto boží, neskutečný zážitek😍.
Každopádně dnes jsme urazili 160 km. Prvních 80 km asi za hodinu a půl a dalších 80 km zbylých 12 hodin😀 po té, jak jsme se dozvěděli později, nejhorší cestě v celé širé Indii.
Jdeme spát do stanu s roztomilou myškou a dalším kolem naděje na zítřejší noc v Thikse😀.
Dobrou noc🌙.
